Oznámení pachuti na jazyce

22. dubna 2010 v 18:26 | suave |  ...sklíčené já...
Oznámení pachuti na jazyce













  









 Nové vzlety nad rozevřenou krajinou, stromy ze kterých příští ptáci písně s věnováním slunci.
Květiny v útrobách skal živené krásou jara. Strana měsíce zvrácena na záď, jen tam vzlétnout, prohlédnout si i druhou tvář východu sluce. Tu která se odráží od hvězd, uniká z myšlenek, z racionálního světla.
Voda na rtech co stéká po skalách, stísněný pocit úniku, zániku, vzniku, styku.
Nahá těla přenesena sklonem k úhlopříčkám umírání do brzké tmy, se světlem v podpaží a láskou na malíčcích.
Věčně budeme žít, snít, poemovat, jako vždy, naposledy, pohledy, hlady, mravy, stavy.
Euforie ukořistěná ze zasedacích pořádků sluneční soustavy.

Všechno je nekonečné.
Všechno je věčné.
Všechno je sečné.
Všechno je vděčné
Všechno je k pláči 
Všechno je dovoleno! 

Ano dovoleno. Světe div se! Nesmrtelnost existuje a Bůh je i není. Ale všechno je dovoleno.

''Onehdy mi řekl: Roztluču Tě v hmoždíři"

Cítím se vinen opilstvím a prostopášností, leností a špatným životem. Ale necítím se vinen smrtí svého otce, svého nepřítele. Jsem lotr, ale vrah nejsem. Zabít jsem ho chtěl, ano to chtěl, ale nezabil.


Mozaika slz zdobí tváře,
víš, že lepší nebude,
sluneční záře.

Vztah je pojem bez závorek,
cestou bludiště,
bez žárovek

Z ramp odlétají
          všechna přání
                  to nevíš?

Já Tvá cigareta
            ranní
                          probuzení
                                                   proč se mi nedivíš?


_ Enya - Exile _

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yone Yone | Web | 22. dubna 2010 v 18:52 | Reagovat

óó... přestávám se v tom orietovat. Ta slova jsou úžasná a úplně na člověka dýchnou tu atmosféru. Musí si je číst pořád znova, aby hloběji porozumněl. :3

2 suave suave | Web | 22. dubna 2010 v 18:58 | Reagovat

[1]: Je tam jeden úryvek z knihy od Dostojevského (Cítím se vinen opilstvím...)
Jakoupak atmosféru na Tebe dýchají, to by mě tedy zajímalo? :)

Orientace není důležitá, jen pocit, dialog. Ani né tak porozumění jako otázky, které to v Tobě vyvolá, to nad čím budeš přemýšlet, a jestli si na to vzpomeneš třebas za týden...nebo dva a vykouzlí Ti to úsměv, či to v Tobě rozproudí další otázky. protože odstupem času vnímá člověk věci jinak.

Btw. Mockráte děkuji za komentář. :)

3 Yone Yone | 22. dubna 2010 v 20:12 | Reagovat

[2]: Jojo.. poznala jsem, že jo to z něčeho úryvek. :3

Fíííha... jaké pocity?
Ty první řádky zní prostě jen krásně. Je to jako ranní procházka lesem... A pak dál, tam je odstavec, kterému nerozumím...
A pak...
Všechno je nekonečné.
Všechno je věčné.
Všechno je sečné.
Všechno je vděčné
Všechno je k pláči
Všechno je dovoleno!
Přemýšlela jsem nad zvýrazněnými písmeny. Ale i když jsem si přečetla jenom je, nevyšlo mi ždáné slovo.
Ale stejně se mi takhle část líbila. Zvlášť spojení "všechno je k pláči, všechno je dovoleno." to zní tak volně... A je to zároveň reálné i nereálné.

A pak to co je žlutě. To je zní docela smutně, ale ne beznadějně... :3

Působí to na mě celkově množstvím pocitů. A určitě je tam spousta věcí, kterých jsem si nevšimla.

4 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 24. dubna 2010 v 13:49 | Reagovat

to žlutou barvou je nejpovedenější :)

5 w o r n - w h o r e w o r n - w h o r e | Web | 27. dubna 2010 v 5:19 | Reagovat

jako vždy nepopsatelně úžasné, nikdy nemám slov jak vyjádřit pochvalu k tomu co jsi dokázala vytvořit :)
opravdu moc pěkné suave!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama