Nevyslovená láska

8. května 2008 v 13:10 | suave_angel |  ...pár slov do větru...
Stojí tam, s napřáhnutou pistolí,
míří na ni, konečně pořádek nastolí.
Na myšlenku v hlavě,
co pohrává si s ní hravě.

Ta sebevražedná myšlenka,
a pod ní jen naděje tenká.
Stačí jeden stisk,
a smrt bude mít nový zisk.

Navždy unikne osudu,
nebo si vypije svou sklenici studu.
Musí to udělat, nic jí nezbývá,
jen odraz v zrcadle se na ní dívá.

Vidí se v zrcadle s pistolí u hlavy,
před ní droga rozpouští se ještě v lahvi.
Drogy, dodávali ji vždy sílu,
však zklamali ji, už má smůlu.

Ticho…přehlušil výstřel,
nikdo naň však nebral zřetel.
Čekali na to, kdy s životem skončí,
kdy se smrtkou si zatančí.

Pohřeb žádný neměla,
jen jednomu člověku v hlavě na ni myšlenka utkvěla.
Seděl tam naproti v okně a tiše ji miloval,
však lásky k ní se velice obával.

Viděl tu hroznou chvíli,
jak zmocnili se jí smrtící síly.
Viděl jak kulka padla na zem,
hned po ní tělo…tato vzpomínka zbyla mu jen.

Sám bloudí po světě a hledá ji dál,
tu dívku, co kdysi bezmezně miloval.
To on mohl za to, že je mrtvá,
a jeho bloudění přeřízla lesklá břitva.

Dva milenci bloudí a sebe navzájem hledají,
však navzájem se vůbec neznají.
Jen jedno je spojuje,
a zároveň proti nim bojuje.

Nepoznaná láska a sebevražda,
a myšlenka na smrt každá.
Umřeli pro jednu věc,
lásku hledali, však nenašli ji přec.

Až po smrti se setkali,
a síť lásky spolu utkali….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 angeldead angeldead | E-mail | 2. března 2009 v 15:49 | Reagovat

Líbí se mi to opravdu moc. Nevím co napsat. K tédle básni jsem ti už toho tolik řekla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama