Dobro a zlo

8. května 2008 v 12:44 | suave_angel |  ...pár slov do větru...
Sama v rohu pokoje,
tiše se tam směje.
Bolest nevnímá,
jen to, jak se o ní smrt zajímá.
Myšlenky hlavou jí volně plynou,
však za chvíli zhynou.
To on, zbil ji a hodil do kouta,
aby ji ovládla věčná samota.
Milovala ho a nenáviděla,
avšak co se stane dobře věděla.
Čekala to, že nastane v něm zlom,
že do něj uhodí ten pravý hrom.
Modlila se den co den,
aby se změnil jen.
Stal se ale opak,
postihl ho zlý znak.
To posedl ho satan,
ale i anděl postavil záchranný stan.
On se ale přidal k ďáblu,
začal němě sloužit zlu.
Nejdříve musel zabít svou ženu,
za nadpozemskou směnu.
Získá tak kouzelnou moc,
stane se z něj temná noc.
Poslední naděje v ní svitla,
avšak v něm poslední dobrá myšlenka zanikla
Kroky se blíží,
s nadějí k dveřím vzhlíží.
To přichází její vrah,
začíná ji ovládat panický strach.
Rozrazí dveře a vytáhne nůž,
ten vrah, byl kdysi její muž.
Nůž jí do těla jemně vniká,
ona však ještě smíchem vzlyká.
Její tělo temné světlo zalilo,
a nic už z ní nezbylo.
Duše její prchá do nebe,
už nemohla vidět Tebe…
…Ty vrahu

On…klečí tam nad její mrtvolou,
prožívá chvíli zlou.
Uvědomil si, co to udělal,
vše co ho spojovalo s dobrem teď smazal.
Anděl tam stojí pořád,
jeho záře nepřestává hřát.
Vidí v temnotě světlo,
však něco ho ale zmátlo.
Ten anděl co vidí,
to je jeho žena co malého chlapce hladí.
Hladí jejich dávno mrtvého syna,
to jeho smrt byla všeho vina.
Chtěl, aby znovu žil,
ne aby mrtvý pořád byl.
Teď ho tam vidí a chce s ním být,
stačí jen ve světle žít.
Jde za ním, ale on mizí,
zbude mu jen smutek ryzí.
Nic nemá všechno si zničil,
proč by tu teď sám žil?
Vezme ten osudný nůž,
a nic necítí už.
Jen život z něj prchá pryč,
a smrtka mu dává od pekla klíč..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama